Největší domorodý vládce Inků

Největší domorodý vládce, jakého kdy Amerika zrodila

Inkové by možná nedosáhli svých velkých výbojů a architektonických památek bez existence svého císaře Pachacuteca. V průběhu 15. století se tomuto inckému vládci podařilo porazit své nepřátele z kmene Chanca. Poté rozšířil hranice svého království a přeměnil je v největší říši v Jižní Americe. Pod jeho vládou došlo k reformě státu, vybudování silnic, měst, chrámů a památek tak neuvěřitelných, jako je třeba Machu Picchu. Všichni kronikáři se shodují, že byl největším císařem, který v říši Inků existoval.

Pachacutec (1418-1471), nazývaný také „Pachacutec Inca Yupanqui“, byl devátým inckým vládcem, který uměl malý regionální stát změnit v rozsáhlou a prosperující říši, jež zahrnovala část dnešních území Peru, Bolívie, Ekvádoru, Kolumbie, Argentiny a Chile. Jeho jméno znamená „Přetvořitel světa“. Podle anglického historika Clementa Markhama byl „největším mužem domorodé rasy, jakého kdy Amerika zrodila“.

Byl synem Inky Huiracochy a koji Mama Runtu. Jeho původní jméno bylo „Cusi Yupanqui“ (Šťastný princ). Jako dítě se vzdělával v „domech vědění“ (Yachaywasi) v historii, právu, jazyce a válečném umění. Již jako výrostek byl obdivován vyššími vrstvami pro svou statečnost a inteligenci.

Inka Huiracocha jmenoval svého bratra Inku Urca svým nástupcem na trůnu. Ten ale neměl takové schopnosti a inteligenci jako jeho bratr Pachacutec. Přibližně v roce 1430 se vydalo etnikum Chanca, hlavní protivníci Inků, do boje o kontrolu území, vyslali do Cusca své vyslance s výzvou ke kapitulaci, jinak dojde k jejich invazi.

Inka Huiracocha spolu se svým synem a nástupcem Inkou Urcem uprchl z města Cuzco směrem ke svému sídlu v Caquia Xaquixahuana. Mladý Pachacutec se poté ujal vedení obrany a získal podporu inckých generálů a šlechty.

Po mnoho let byli Chancové sousedy Inků, a jejich největšími nepřáteli v boji o kontrolu nad jižní andskou oblastí.

Přibližně v roce 1430 hrozilo, že Chancové napadnou Cusco, což vedlo k útěku Inky Huiracochy a prozřetelnému příchodu jeho syna, Inky Pachacuteca.

Po Pachacutekově vítězství u města Cuzco Chancové uprchli a uchýlili se do „Ichupampy“, odkud se reorganizovali. Inkové poté přešli do útoku a rozpoutali epickou a mýtickou bitvu „Yahuar pampa“ (Pampa krve).

Podle kronik znamenalo vítězství Inků v Yahuar Pampě začátek následných výbojů pod vedením Pachacuteka. Podle inckého světonázoru bylo toto vítězství rozhodnutím bohů, kteří Pachacuteca jmenovali svým vůdcem. Od té doby se z curacazgo v Cuscu stane říše a Pachacutec bude prvním císařem.

Po vítězství Inků v „Yahuar pampa“ vedl Inka Pachacutec expanzivní proces prostřednictvím výbojů a spojenectví s podrobenými národy. Říše se pak rozrůstala tak rychle, že musel vytvořit novou říši „Tahuantinsuyo“ (říše Inků rozdělená na 4 oblasti), aby mohl lépe spravovat nové hranice svého území.

Podle výzkumu organických pozůstatků s využitím uhlíku C14 byla citadela Machu Picchu postavena v roce 1450, kdy říši vládl slavný Inka Pachacutec. Na její stavbu přivedl skupiny tisíců mužů patřících k nedávno dobytým národům ze vzdálených zemí.

Důvodů pro stavbu Machu Picchu bylo několik. Prvním z nich je, že sloužila jako dočasné sídlo Inky Pachacuteca a jeho rodiny. Předpokládá se také, že sloužila jako strážní pevnost nad východními královstvími. A konečně sloužila jako chrám a místo pobytu pro přibližně tisíc lidí.

Podle některých kronikářů je skutečný název Machu Picchu „Patallaqta“, místo, které si Pachacutec vybral k pohřbení. Někteří badatelé se domnívají, že se zde nachází mumie velikého Inky. Jiní se domnívají, že se nachází ve čtvrti San Blas ve městě Cusco. Někteří dokonce poukazují na to, že je pohřben pod nemocnicí San Andrés v Limě. Jisté je, že tyto ostatky zatím nikdo nenašel.

Další díla Pachacutec:

• Rekonstrukce chrámu Coricancha ve městě Cusco.
• Zkrášlení města Cusco s náměstími, čtvrtěmi a paláci.
• Rekonstrukce pevnosti Coricancha.
• Výstavba citadely Ollantaytambo v Posvátném údolí.
• Výstavba stovek kilometrů silniční sítě „Qhapac ñan“.
• Založení festivalu Wawa Inti Raymi.
• Povinná práce ve prospěch inckého státu.
• Ustavení Slunce jako nejvyššího boha říše.

Pachacutec zemřel přirozenou smrtí přibližně v roce 1471. V době jeho smrti procházela incká říše velkou organizací a rozšiřováním svého území. Jeho nástupcem se stal jeho syn Tupac Inca Yupanqui, který se ujal vůdčí role a dobýval pro svého otce nová území.

Po své smrti byl Pachacutec (jak bylo zvykem) mumifikován, a na náměstí Aucaypata (dnešní Plaza de Armas v Cuscu) mu byla vzdána honosná pocta, byl oděn do zlata a stříbra a také do ozdob z peří a dalších předmětů.

Jeho mumie byla přenesena do chrámu Tococache (dnešní kostel San Blas v Cuscu), stavby, kterou nechal postavit sám Pachacutec jako chrám boha blesku (Illapa).

Historie velebí Pachacuteca jako jednoho z největších vládců předkolumbovské doby. Podle peruánské historičky Marie Rostworowské Inka Pachacutec: „svými opatřeními dal geografickou a idiomatickou jednotu; inicioval jednotnost, která později umožnila vznik dnešního Peru“.