Záhadné pohřebiště

V Peru, poblíž pyramidy z období před Inky, bylo v roce 2012 objeveno více než sto ostatků rituálně zavražděných lidí.
Většinou se jedná o dospělé muže, s výjimkou dvou dětí a možná jedné ženy. Lidé zde pohřbení mohli žít mezi lety 700 a 1375 př. n. l. Těla jsou nahá a některým chybí hlavy.

Pohřeb o rozměrech 15 x 15 metrů poblíž pyramidy Huaca Las Ventanas byl objeven v srpnu 2012, ale zpráva o nálezu se objevila na webových stránkách populárně-vědeckého časopisu National Geographic na Silvestra. Článek uvádí, že pohřeb patří sikánské kultuře, známé také jako Lambayeque. Její zástupci obývali severní pobřeží dnešního Peru ještě před příchodem Inků, v letech 900 až 1100 př. n. l.

Americký archeolog Haagen Klaus z Utah Valley University, který na místě vykopávek pracoval, v e-mailu pro National Geographic poznamenal, že sikánská kultura, navzdory obrovskému masovému hrobu, nebyla válečnickým národem. Jejich říše se na svém vrcholu – kolem roku 1000 př. n. l. – rozkládala na území dnešního Ekvádoru a Peru a vzkvétala díky obchodu. Těla pohřbená v jámě zřejmě patřila místním lidem, kteří se dobrovolně vzdali smrti, aby „na světě mohl vzniknout nový život“.

„Sicán byl posvátná půda a zdá se, že pouze tam se vykonávaly nejposvátnější náboženské rituály, včetně uctívání předků,“ dodal Klaus. Tento pohřeb se nepodobá žádnému jinému, který byl dosud objeven mezi sikánskými nekropolemi, což odborníkům ztěžuje určení, zda se jedná o rituální pohřeb, nebo o obětní místo.

Vedoucí vykopávek, hlavní archeolog José Pinilla a Carlos Elera, ředitel Národního muzea sikánské kultury, poukázali na významný rozdíl mezi novým pohřbem a dalšími známými pohřby v regionu. Těla pohřbených jsou rozházena nahodile. Někteří měli roztažené končetiny, zatímco jiní byli pevně přitisknuti k trupu. Někteří leží vodorovně, jiní jsou ohnutí.

Například jedna kostra byla nalezena v pivovaru na východním okraji jámy. Tělo bylo složené a položeno lícem dolů na 1,3 metru vysoký keramický džbán. Tato nádoba sloužila k přípravě a skladování čichy, alkoholického nápoje podobného pivu, který se konzumoval na pohřebních hostinách v Andách. Lingvisté naznačují, že v jazyce peruánských indiánů Kuna slovo „čicha“ znamená „kukuřice“. Přítomnost pivovaru hned vedle pohřebiště může naznačovat, že pohřební hostina měla uspokojit nejen potřeby živých, ale i mrtvých.

V nedaleké menší jámě bylo nalezeno nejméně dvacet useknutých hlav. Archeologové dosud neprokázali souvislost mezi lebkami a bezhlavými kostlivci. Smrt pravděpodobně postihla oběti přímo na místě budoucí nekropole, i když je možné, že byly předtím zabity a jejich hlavy byly useknuty. Podle Klause vědci tuto otázku ještě musí prozkoumat. V jámě jsou roztroušeny keramické hlavy místního božstva, které obvykle zdobily misky s čichou a pohřební nádoby. Byly také nalezeny rozbité keramické hlavy lam, pum, opic, želv, medvědů a lidí. Odborníci již zjistili, že se pravděpodobně jedná o extrémně pečlivé a úmyslné poškození artefaktů.

Umělecký styl keramických nádob naznačuje, že pohřeb byl zasypáván ve třech fázích. To probíhalo po poměrně dlouhou dobu – od roku 900 do roku 1100 př. n. l. Zpočátku se jednalo o dva pohřby a naposledy neznámé osoby narušily původní polohu ostatků. V důsledku jejich zásahu byly jednotlivé jámy zaplněny lebkami, stehenními kostmi a pažními kostmi.

Možná byla hromadná oběť součástí pohřebního rituálu na počest tzv. „Pána Sicanu“. Pán Sicanu je antropomorfní bůh s čelenkou v podobě půlměsíce, často zobrazovaný s dvěma holemi a někdy se zvířecími tesáky v tlamě. Jeho obraz byl často umístěn obklopen zvířaty. Je možné, že se jeho hrobka nachází pod velkou jámou. V každém případě byla podle ředitele muzea Carlose Elery v nejhlubším místě výkopu objevena mimořádně hustá, zjevně uměle vytvořená vrstva hlíny, velmi podobná materiálu použitému k utěsnění hrobek pánů z Lambayeque.

Ředitel Národního muzea sikánské kultury dále poznamenal, že v 60. letech 20. století lupiči hrobek, kteří prováděli nelegální vykopávky v oblasti malé pyramidy nacházející se východně od Huaca Las Ventanas, hlásili, že při cestě k hrobce, kterou měli vyloupit, narazili na četné kostry.

Japonsko-americký archeolog Izumi Šimada z Jižní Illinoiské univerzity (který je zakladatelem Sikanského archeologického projektu a ve skutečnosti dal jméno sikanské kultuře) se během svých archeologických expedic opakovaně setkával s důkazy o lidských obětech, i když ne v takovém množství.

Obr. Zlaté rukavice sikanské kultury