Podivný hrob starých obyvatel kultury Sicán

V peruánském regionu Lambayeque, poblíž městečka Batán Grande byl nalezen hrob s pozůstatky více než sto rituálně zavražděných lidí. Jedná se především o dospělé muže, s výjimkou dvou dětí a pravděpodobně jedné ženy. Přestože nález byl učiněn v srpnu, zpráva se o tomto nálezu objevila v časopise National Geographic až na sklonku roku 2018.

Hrob o velikosti 15 x 15 metrů, byl nalezen vedle pyramidy Huaca Las Ventanas. Ta byla postavena kulturou Lambayeque (nebo chceme-li Sicán). V tomto ceremoniálním centru bylo na pyramidové plošině nalezeno několik hrobek místních elit. V nich bylo nalezeno mnoho zlata, které zahrnují masky, náušnice nebo slavnostní nože zvané Tumi, používané při rituálních obřadech.

Nově nalezený sicánský hrob patří do epochy, kdy její zástupci obývali severní pobřeží dnešního Peru dávno předtím, než se v těchto částech objevili Inkové – tedy někdy od roku 900 n.l. do roku 1150 n.l.

Na vrcholu rozkvětu této kultury, kolem roku 1000 n.l., tato říše pokrývala území dnešního Ekvádoru a Peru, a vzkvétala díky obchodu. Zdá se, že v jámě jsou pohřbena těla místních obyvatel, kteří dobrovolně zemřeli, aby „na světě mohl vzniknout nový život“.

Americký archeolog Haagen Klaus ze Státní University v Utahu, který na místě prováděl vykopávky, v e-mailu redaktorovi časopisu National Geographic poznamenal, že „Sicán byla svatá země a zdá se, že se tam prováděly jen nejposvátnější náboženské rituály, včetně kultu předků.“ [1]

Tato hrobka a způsob pohřbívání v ní se naprosto liší od jiných, které byly nalezeny mezi nekropolemi sicánské kultury. V důsledku toho není pro odborníky snadné odpovědět na otázku, co vlastně objevili – rituální pohřeb nebo obětní místo?

Hlavní archeolog José Pinilla a ředitel Národního muzea kultury Sicán Carlos Eleler, poukázali na významný rozdíl mezi nově nalezeným hrobem a jinými, již prozkoumanými lokalitami v tomto regionu. Těla pohřbených lidí jsou náhodně rozptýlena. Někteří zůstali s roztaženými končetinami, v jiných případech byly ruce pevně přitlačeny k tělu. Někteří leží v horizontální poloze, jiní jsou ohnutí.

Těla jsou nahá a některá nemají hlavy…

Jedna kostra byla například nalezena na východním okraji jámy. Tělo bylo umístěno tváří k zemi u vrchní části, asi 1,3 m vysoké keramické nádoby. Tato nádoba byla používána k přípravě a skladování alkoholického nápoje chicha, který obyvatelé pili při různých stavnostech. Podle názoru lingvistů znamená v jazyce peruánských indiánů slovo „chicha“ – „kukuřice“. Přítomnost nádoby na tento nápoj přímo v hrobu může znamenat, že nebyla určena pouze k uspokojení potřeb živých, ale i mrtvých.

V přilehlé menší jámě bylo nalezeno nejméně dvacet oddělených hlav. Archeologové dosud neprokázali spojení mezi lebkami a bezhlavými kostlivci. Pravděpodobně, smrt zastihla jejich oběti přímo na místě budoucího pohřebiště, ačkoli je možné, že byli zabiti předem, a jejich hlavy byly odříznuty po smrti. Podle Klause musí vědci tento problém ještě vyřešit…

V jámě jsou rozptýlené keramické plastiky, zobrazující hlavy místního božstva, které obvykle zdobí šálky na chichu, stejně jako pohřební schránky. Kromě toho byly nalezeny rozbité keramické hlavy lam, pum, opic, želv, medvědů a lidí. Odborníci již zjistili, že v tomto případě s největší pravděpodobností hovoříme o mimořádně opatrném a úmyslném poškození artefaktů. Charakteristiky uměleckého stylu keramických nádob vedou k závěru, že pohřbívání se dělo ve třech etapách, a to od roku 900 do roku 1100 př.n.l. Nejdříve je tam dvakrát pohřbili a naposledy neznámí lidé porušili původní postavení pozůstatků. V důsledku jejich zásahu byly jednotlivé jámy naplněny lebkami, stehenními a pažními kostmi.

Možná, že masová oběť byla součástí pohřebního rituálu na počest „Sicánského panovníka“. Vládce Sicánu je antropomorfní bůh v měsíční čelence, často znázorněný se dvěma žezly v rukou, a někdy se zvířecími tesáky v ústech. Jeho obraz byl často obklopen zvířaty. Není vyloučeno, že se jeho hrob nachází pod velkým příkopem. V každém případě, podle ředitele muzea Carlos Ehlera, byla v nejhlubším místě výkopu nalezena extrémně hustá, člověkem vytvořená vrstva hlíny, velmi podobná látce, která zapečetila hrobky mistrů ze Sicánu.

Ředitel Národního muzea kultury Sicán navíc poznamenal, že v šedesátých letech minulého století vykradači hrobek, kteří se podíleli na nelegálních vykopávkách v malé pyramidě východně od Huaca Las Ventanas, potvrdili, že když vlezli do hrobu určeného k vyloupení, narazili na mnoho koster. O skutečných záměrech a účelu takových hrobů, můžeme jen čile spekulovat, ale skutečný význam rituálů tehdejších lidí, i přes velkou snahu dnešních archeologů, budeme jen těžko chápat.

Zdroje:

[1] Haagen Klaus. Sociology and Anthropology. Associate Professor. https://soan.gmu.edu/people/hklaus

[2] Жители Сикана часто теряли… головы, Читайте больше на https://www.pravda.ru/eureka/1104159-peru_pyramid/

[3] Sican culture. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Sican_culture