Tomáš Stěhule

Zdá se, že Peru jako studnice pokladů a záhad má stále co nabídnout. Před časem vědci světu představili pyramidu o výšce přesahující 15 metrů ve tvaru sopky. Archeologové jsou zmateni bizarní stavbou, postavenou před stovkami let v Peru.

12.října je datum, které je v mnoha zemích světa oslavováno jako den, kdy v roce 1492 Kryštof Kolumbus poprvé doplul do Ameriky. V řadě hispánských zemích má tento den různé jméno. Ve Španělsku je to “Národní den Španělska”, v dalších latinskoamerických zemích je to například “Den Kryštofa Kolumba”, “Den respektu a kulturní rozmanitosti” nebo “Den domorodé rezistence”.

Napadlo vás někdy, jakým způsobem by bylo možné dostat 13-ti tunový kamenný klobouk na 9 metrů vysokou sochu? Asi odpovíte, že samozřejmě jeřábem. Ale jak to dělali obyvatelé Velikonočního ostrova před staletími? Je to záhada, která mate archeology celá desetiletí a u řady fantastů vyvolává dokonce úvahy o zapojení mimozemšťanů nebo magie. Pojďme se na tu záhadu podívat trochu blíž.

Už několik let slýchávám od svých peruánských známých otázku, zda jsme již konečně viděli Dámu z Cao. Poslední dva roky to byla poměrně běžná otázka, protože se jedná o jeden z největších objevů peruánského pobřeží. Po objevu Pána ze Sipánu se Magdalena z Cao, jak se jí také jinak říká, stala další senzací zrychlující tep všech, kdo se zajímají o historii a archeologii Peru.

Substance křišťálově čisté tekutiny, chemicky vodík a kyslík, zkráceně H2O, česky voda. Věc pro nás tak samozřejmá a obyčejná, že jsme ji až donedávna nepřikládali v našich podmínkách pro její dostatek téměř význam. Na druhé straně světa, v hlavním městě Mexika – Mexico City, které je jedním z nejvíce obydlených oblastí světa, tato tekutina začíná docházet a ohrožuje tak nejen rozvoj města, ale i jeho celkové přežití. Zásobování vodou se zde stalo skutečným a děsivým problémem.