Byl napsán Voynichův rukopis v Jižní Americe ?

Je nejzáhadnější knihou všech dob, jejíž tajemství přechází staletí podobně jako čas, a stále není zcela vyřešeno. Již celá řada odborníků, kryptografů (několik z nich také z NASA), specialisté na prolamování kódů, zběhlých v singulárních jazycích, technici, lingvisté a fanoušci všech branží, strávili celé století snahou o interpretaci obsahu tajemné knihy – Voynichova rukopisu. Jedná se knihu formátu 15 x 23 cm, která má 240 stran, a je známo, že se ztratilo minimálně 28 stran, s barevnými nákresy a poznámkami v neznámém jazyce.

„Voynichův rukopis“ je pojmenovaný podle amerického sběratele knih Wilfrida M. Voynicha. Spis objevil v roce 1912 v italském městě Frascati, a pak ho převezl do USA a poskytl odborníkům na šifry.

Je to kniha zbavená desek, jejíž stránky jsou pokryté neznámým písmem a s množstvím obrázků. Rukopis je bezpečně uložen v knihovně univerzity v Yale. [1]
V ČR vyšel podrobný rozbor všech údajů, včetně faksimile celého rukopisu, v roce 2012. [2] U knihy dosud není znám ani autor, ani doba vzniku, ani písmo, ani jazyk, ve kterém byl napsán. Dlouhá léta se tvrdilo, že jde o podvrh. Pokusy o dešifrování selhaly. Hypotéz o jeho původu a smyslu je celá řada. A aby to bylo ještě zajímavější, zjistilo se, že kniha má vztah k Čechám, přímo ke dvoru císaře Rudolfa II. Nechci tady ale opakovat údaje, které si lze najít jinde a v poměrně podrobném přehledu. Podívejme se spíš na to, jaké má kniha souvislosti s Latinskou Amerikou, o kterých se u nás příliš neví. Zajímavosti, jsem rozdělil do několika kategorií:

Text
Podle výzkumů, obsažených ve studii z roku 2013 [3] je možné, že by text knihy mohl být napsán jazykem nahuatl, zřejmě některým dialektem z oblasti státu Morelos, což je jeden z federativních států Mexika. Jedná se tedy s největší pravděpodobností o mrtvý jazyk a text, takže zatím vylučuje dešifrování. Předpokládá se, že písař a umělec (tlacuiloque) Voynichova rukopisu byl synem jakéhosi aztéckého šlechtice, vyučeného františkánskými mnichy v kolegiu Santa Cruz de Tlatelolco a rukopis by tak mohl být datován na základě interních důkazů asi na rok 1565. Kompletní překlad by teprve prokázal, že tento aztécký rukopis je jedním z nejcennějších historických textů 16. století, kdy jeho texty pravděpodobně nebyly filtrovány přes španělskou editaci. [4]

Text je také založen na kombinaci neznámé abecedy nebo na využití slabičného písma [5] v neznámém jazyce. Tato “abeceda” byla identifikována, protože 153 rostlin v sekci o farmacii je doprovázeno jmény v symbolickém jazyce, který je mezi odborníky nazýván “Voynichese”.

Přečtěte si také:  Mýty a skutečnosti starých Toltéků

Rostliny
Výše uvedená studie upozorňuje také na to, že styl ilustrací rostlin se velmi podobá mexickému kodexu ze 16. století (E. G. Codex Cruz-Badianus),[6] který popisuje léčivé rostliny starých Aztéků. Některé z kaligrafií Voynichova rukopisu jsou podobné tzv. kodexu Codex Osuny (1563-1566, Mexico City). [7]

Američtí botanikové byli schopni z celkem 309 ilustrovaných rostlin, které rukopis obsahuje, identifikovat celých 51 z nich (tj. 17% z celkového počtu), jako domácí květiny rostoucí od Texasu až po Kalifornii, a na jih až po Nikaragui. Je možné, že se vyskytovaly v aztéckých botanických zahradách v centrálním Mexiku, dost možná v Huaztepec (Morelos) nebo v palácových zahradách Netzahualcoyotl (Tezcoco, Mexico).
Jen je obrovská škoda, že mnohé herbáře Mexiců spálili právě první Evropané. Kdyby je tehdy nespálili, bylo by jistě více možností, jak obrázky porovnávat. Jednou z vyobrazených rostlin je třeba Agáve, ze které se vyrábí alkoholický nápoj Pulque, [8] ale také mnohem známější a komerčnější Tequila nebo Mezcal.

Další stopy
To však nejsou všechna vodítka, ukazující na Jižní Ameriku. Z 18 zvířat, vyobrazených v rukopisu, je 16 původních z Ameriky a dvě hospodářská zvířata, dovezená Španěly. Třeba obrázek č. 70 zobrazuje aligátora mississipského. [9]

Obrázek na stránce. č. 70 by mohl zobrazovat aligátora mississipského.

Navíc, podrobná chemická analýza rukopisu ukázala, že v použitém inkoustu se nachází minerál atacamit, který se nalézá v chilské poušti Atacama. [10]

Dále, na stránce 102r [11] je vyobrazen modrý krystal – minerál, známý jako boleite. [12] Jediným zdrojem tak velkých krystalů této kvality i kvantity jsou tři doly v Baja California v Mexiku, hlavně důl Santa Rosal (El Boleo).

Obrázek na stránce č. 102r zobrazuje modrý krystal, známý jako boleite.

Z uvedeného vyplývá, že z nalezených a identifikovaných rostlin, dále jednoho zvířete a jednoho minerálu, bylo možné rozluštit jejich jména. Jejich názvy se zdají být přejatá z klasického jazyka Aztéků – Nahuatl,[13] španělštiny, jazyka Mixtec,[14] a Taino.[15]

To všechno jsou pádné argumenty pro původ kodexu.

Závěr
Stopy naznačují, že rukopis, ke kterému mají čeští patrioti zvláštní vztah, vznikl skutečně v Latinské Americe. Šlo možná o zápisky vzdělaného Aztéka, možná ve službách Evropana, který sem přijel poznávat a kolonizovat Nový svět. Je možné, že měl nějaký vztah k Čechám a tak se výtvor dostal do Evropy, kde se stal majetkem osobního lékaře císaře Rudolfa II. – Jakuba Horčického z Tepence, který je v knize přímo uveden. V té době každý výtvor z Nového světa znamenal pravý poklad a něco, jako pro nás třeba kámen z Měsíce. Třeba každý majitel doufal, že text rozluští, ale klíč už dávno zmizel někde na mexických pláních či v amazonských džunglích…

Přečtěte si také:  Archeologové odhalili další tajemství Velikonočního ostrova

Zdroje:

[1] Yale University Beinecke Rare Book & Manuscript Library. Online: http://beinecke.library.yale.edu/
[2] Lenková, J.: Voynichův rukopis. Nejzáhadnější kniha světa. CAD Press, Bratislava, 2012. ISBN: 9788088969600
[3] Arthur O. Tucker – Rexford H. Talbert: A Preliminary Analysis of the Botany, Zoology, and Mineralogy of the Voynich Manuscript. HerbalGram. 2013; American Botanical Council. Online: http://cms.herbalgram.org/herbalgram/issue100/hg100-feat-voynich.html
[4] Jules Janick, Purdue University, West Lafayette, IN, United States
Arthur O. Tucker, Delaware State University, Dover, DE, United States. The Voynich Manuscript as a MesoAmerican Herbal. 5.8.2015. Online: https://ashs.confex.com/ashs/2015/webprogramarchives/Paper21639.html
[5] Slabičné písmo. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Slabičné_písmo
[6] Libellus de Medicinalibus Indorum Herbis. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Libellus_de_Medicinalibus_Indorum_Herbis
[7] Aztec codices. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Aztec_codices
[8] Pulque. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Pulque
[9] Voynich Manuscript, str.70r. voynich.com. Online: http://www.voynich.com/folios/color/070r.jpg
[10] Barabe, Joseph G. (McCrone Associates) (1. 4. 2009). „Materials analysis of the Voynich Manuscript“ (PDF). Beinecke Library. Online: http://beinecke.library.yale.edu/sites/default/files/voynich_analysis.pdf
[11] Voynich Manuscript, str.102r. voynich.com. Online: http://www.voynich.com/folios/color/102r.jpg
[12] Boleite. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Boleite
[13] Nahuatl. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Nahuatl
[14] Mixtec language. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Mixtec_language
[15] Taínové. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Taínové
[16] Napsal Voynichův rukopis Indián? ZaZ, 22.2.2014. Online: http://zahadyazajimavosti.cz/index.php/historie/444-napsal-voynichuv-rukopis-indian

Tomáš

cestovatel, publicista.

Jeden myslel na “Byl napsán Voynichův rukopis v Jižní Americe ?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..