Amautové: tajemná a zapomenutá historie Peru ?
O španělské conquistě již bylo napsáno hodně. Je také dobře zmapována, díky tehdy přítomným španělským kronikářům. To, s jakou kvalitou sbírali informace a komu sloužili, to bylo a je dodnes předmětem úvah historiků i laiků. Jedním z těch, kteří se snažili zmapovat historii a život v tehdejším inckém státě Tahuantinsuyu, byl také sekretář místokrále Luise Cabrery [1] v Peru, Fernando de Montesinos [2].
Jedná se o jednoho z těch kontroverznějších kronikářů. Historici se dodnes přou o hodnověrnost některých jeho tvrzení. Ale k tomu se dostaneme.
Narodil se ve španělské Seville a do Jižní Ameriky dorazil jako doprovod výše uvedeného místokrále v roce 1628 (tedy bez několika málo let, téměř po 100 letech po popravě inckého krále Atahualpy). [3] Montesino procestoval velkou část Peru, hodně se zajímal o doly a navštívil také slavné Potosí. Měl velké znalosti v oboru metalurgie a fyziky, ale především to byl vášnivý sběratel starých vyprávění a tradic. Během života vykonával činnost církevního soudce v Cajamarce, kde se velmi zajímal o události kolem zajetí Atahualpy a jeho vězení, které dnes už legendárně chtěl Atahualpa kompletně naplnit zlatem. Na stáří se vrátil do Španělska, kde působil v církevních službách. Je zajímavé, že jeho rukopisy byly publikovány teprve až 300 let po jeho smrti!
Napsal dějiny Inků, dílo, které se v originále jmenuje Memorias antiguas, historiales y políticas del Perú 1498-1642. [4] Poprvé toto dílo bylo částečně zveřejněno v roce 1882 amerikanistou Marcosem Jimenézem, ale plného vydání se dočkalo teprve až v roce 1930 v Limě. Ale už první částečné vydání rozpoutalo značnou polemiku na odborné úrovni, jelikož dílo obsahovalo některé výroky, se kterými si historikové nevědí příliš rady dodnes. První věc, se kterou Montesino narazil, je skutečnost, že Peru dle jeho slov osídlil Ofir, nebo-li pravnuk biblického praotce Noea, [5] společně se svými následovníky. Ale možná i tohle by se dalo pochopit, neboť Montesino byl ortodoxní klerik, zanícený pro svou víru, a tak se snažil spojit reálná vyprávění s jeho vlastními teoriemi. Nicméně legendární země Ofír se hledala v Africe i Asii. [6]
I když Peru podle historiků Ofír neosídlil, dnes již víme, že civilizace typu Caral [7] sahá až pět tisíc let do minulosti. Toho se držel i kronikář a tvrdil, že indiánská kultura je stará tisíce let. Montesino na základě svých rozhovorů s Inky uvedl poměrně šokující tvrzení, že v Peru existovalo celkem 93 předinckých králů, tzv. Amautů. Někteří jeho kritici ho později označili za lháře s bujnou fantazií, avšak po důkladném šetření bylo zjištěno, že Montesino vlastně zopakoval informace z jiných kronik, které již byly napsány, a že na rozdíl od svých zřejmých historických chyb, mnoho z jeho dalších prohlášení bylo později potvrzeno. Montesinovi je vyčítána celá řada věcí, například – jak mohl v letech 1630 -1640 shromáždit informace, které zahrnují historii 2 až 3 tisíce let do minulosti? On přece nemluvil s původními obyvateli, ale s Inky, kteří již byli “postiženi” jezuity a dalšími řády, takže jejich vlastní vyprávění bylo ovlivněno a kontaminováno.
Tito Amauti vládli prý Peru dávno před Inky a celá řada vymožeností, připisovaných Inkům, pocházela právě od nich. Dokonce hovoří i o něčem, co by mohlo být písmem. Montesino ve své knize, která vychází z vyprávění starých Inků, uvádí, že za vlády jednoho z Amautů, dávno a dávno před Inky, tzv. krále jménem Toca Corca Apo Cápac, čtyřicátého vládce Peru a velkého znalce astrologie, existovala v Cuzcu univerzita a v ní “v časech, podle toho, co říkají Indiáni, byly slova a znaky na pergamenech a kůře stromů, až se všechno ztratilo během čtyř set let.”
O něco dále ve své kronice uvádí, že za vlády krále jménem Titu Yupanqui Pachacuti, šedesátého prvního krále Peru, vtrhli do země “barbaři, tlupy divochů, přes Andy a z dnešní Brazílie a rozpoutali doslova peklo na zemi, války, při kterých se písmo vytratilo.” Titu Yupanquí se s nimi utkal u průsmyku, který je dnes známý pod jménem La Raya. I když La Raya byla pevnost, král nesetrval na místě, ale vyrazil vstříc barbarům. To byla jeho osudová chyba.
Rozpoutala se strašlivá bitva, a i když z počátku jeho vojáci bojovali velmi statečně a on se mezi nimi na nosítkách neustále přemisťoval, aby je podpořil, byl velmi snadným terčem pro lukostřelce, a tak byl zasažen šípem, který ho smrtelně zranil. Jeho smrt vyvolala mezi jeho vojáky zděšení a dali se na ústup zpátky do pevnosti, přičemž odnášeli i tělo svého padlého krále. Potom ho dopravili do pevnosti, zvané Tampu-tocco, čili přechodné bydliště, nebo bydliště s okny (Podle těchto oken se například Hiram Bingham domníval, že Tampu-tocco je Machu Picchu). [8] V říši zavládl chaos, jednotlivé provincie vedly spory o budoucího krále a dokonce i samotné Tampo-tocco mělo velké problémy.
Tak byla vláda nad celou říší ztracena. Cuzco bylo opuštěno, a tajemství písma, které měli Amauti, bylo zapomenuto. Montesino uvádí ve svých zápiscích data a jména králů tak, že vyplňují celá čtyři staletí! Jejich přehled je uvedený pod odkazem níže.
Vyprávění o ztrátě vědomostí a technologií není právě to, co bychom mohli kronikáři vyčítat. Vždyť je nepopíratelnou pravdou, že Indiáni napříč jedním stoletím ztratili téměř všechny znalosti staré říše Inků. Stačí se podívat do historie. Je také zajímavé, že například Garcilaso de la Vega [9] je pokládán za jednoho z nejvýznamnějších kronikářů a sběratele historických faktů. Avšak i přes nesporné zásluhy se narodil teprve v roce 1539, kdy už byl Atahualpa šest let po smrti.
Každý z nás se nad tím může zamyslet – co si pamatujeme z doby svého dětství? Jsme schopni kvalitně posoudit dobu, ve které jsme vyrůstali? Ať už je to jakkoliv, skutečnou pravdu se dnes již nedozvíme. Ale úvaha, že existovalo rozvinuté království ještě před příchodem Inků, mi není cizí.
Seznam všech předinckých králů :
Zdroje:
[1] Luis Jerónimo Fernández de Cabrera y Bobadilla. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Luis_Jer%C3%B3nimo_Fern%C3%A1ndez_de_Cabrera_y_Bobadilla
[2] Fernando de Montesinos. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Fernando_de_Montesinos
[3] T.Stěhule: Ztracené tajemství o setkání Atahualpy a Francisca Pizarra. tom-stehule.com. 08.01.2017. Online: http://tom-stehule.com/2017/01/08/ztracene-tajemstvi-o-setkani-atahualpy-a-francisca-pizarra/
[4] Fernando Montesinos: Memorías antiguas historiales y politicas del Perú, Madrid, 1882. archive.org. Online: https://archive.org/stream/memoriasantigua00tolegoog/memoriasantigua00tolegoog_djvu.txt
[5] Generaciones de Noé. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Generaciones_de_No%C3%A9
[6] Ophir. Wikipedia. Online https://en.wikipedia.org/wiki/Ophir
[7] T.Stěhule: Hlášení o prosperitě a zániku říše Caral. 10.02.2017. tom-stehule.com. Online: http://tom-stehule.com/2017/02/10/hlaseni-o-prosperite-a-zaniku-rise-caral/
[8] Hiram Bingham. Ztracené město Inků. 2006 . ISBN: 80-7341-926-2
[9] Garcilaso de la Vega. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Garcilaso_de_la_Vega
