Mohl Hitler skončit v Jižní Americe?

K napsání článku mě přivedl jeden rozhovor, který jsem vedl před časem v Peru. Jen přemýšlím, jestli je dobré dávat do názvu článku otazník. Z mého pohledu by se hodilo spíš napsat: Hitler skončil v Jižní Americe. Podle nejnověji zveřejněných dokumentů FBI z roku 2014 se to stalo téměř jistotou.

Kolikrát jste již slyšeli a četli – Hitler nezemřel sebevraždou 30. dubna 1945, ale nějak se mu podařilo uniknout. Nejprve letadlem do Španělska, které bylo ve válce oficiálně neutrální a kde vládl caudillo Franco, s nímž sdílel Hitler stejnou myšlenku fašismu. Odtud dále do přístavu Vigo a odtud pak v ponorce do nějakého tajného útočiště. Má se za to, že nějakou dobu mohl pobývat i v tajuplné vile Winter na Kanárských ostrovech. O tom více v mém jiném článku – Bylo na Kanárských ostrovech tajné doupě nacistů? Málokdo totiž ví, že po kapitulaci Německa i nadále fungovaly ponorky a směle využívaly španělské přístavy.

Ta střízlivější varianta hovoří o útěku do Argentiny, ta divočejší až o Antarktidě… Druhou možnost však osobně pokládám za poněkud výstřední.
Ano, několikrát jsme o tom četli, slyšeli a viděli v dokumentárních i hraných filmech. Víme tedy, že řada nacistických pohlavárů opravdu v Jižní Americe zmizela. Ale pro nás, obyčejné Evropany konce 20. a začátku 21. století, je to téma možná až příliš vzdálené a taky i trošku fantastické.
Jak to asi probíhalo? Možná jako scénář nějakého špionážního filmu – tajuplné schůzky, výměna falešných dokladů někde v parcích nebo v kavárnách…Jak to vlastně fungovalo doopravdy pro většinu “obyčejných” nacistů? Letecká doprava tehdy nefungovala, takže loď. Kudy a jak? Pod jakou vlajkou se plavila? Nemuseli jen do Argentiny, ale třeba dál, až do Peru a jinam? Díky centralizovaným vládám nebyl tehdy problém (a ani dnes není) schovat se na dlouhou dobu někde mimo hlavní body civilizace.
Když se mluví o těch, co zmizeli v Jižní Americe, představíme si, když ne rovnou Adolfa Hitlera, tak zločince jako Adolfa Eichmanna, kterého se alespoň jako jednoho z mála, podařilo chytit Izraelcům.

Vrátím se opět na začátek, proč o tom všem píši. Námět k těmto úvahám mi poskytl rozhovor se ženou, jejíž babička žila v severní oblasti Peru, v malém městečku na pobřeží. Vyprávěla, že na konci války, která se Peru nijak nedotkla, přijeli do tohoto zapadlého městečka (jméno záměrně neuvádím) nějací lidé, a skoupili celý blok domů. Nikdo se na nic neptal, nikomu to nepřišlo divné. Za nimi dojelo mnoho dalších lidí i s rodinami. Koupené domy přestavěli na obchody a zařídili si zde své firmy. Dnes jsou z jejich potomků milionáři a v městečku najdete jejich stopy na každém kroku. Ano, možná už tušíte – byli to Němci. Ale kdo skutečně byli tito lidé?
Nikdo z městečka tehdy nevěděl, co se v Evropě pořádně dělo, a proč vlastně tihle Němci museli z Evropy odejít. Mnozí Peruánci to neví dodnes a příliš je to nezajímá. Druhá světová válka je pro ně asi tak vzdálená jako pro nás pěstování pomerančů. Také víte, že to jde, ale podrobnosti už nemáte. Představte si dřevní dobu, kdy neexistoval internet, televize, noviny zachytily jen nejdůležitější světové události. Dodnes jsou na světě oblasti, kde internet nepoznali, a kde jsou lidé prakticky odříznutí od zdrojů informaci. O to horší to bylo v roce 1945.
Navíc i dnes, pokud se jich zeptám na druhou světovou válku, mají informace velmi, velmi (pokud budu korektní) zkreslené a omezené. V podstatě se průměrná znalost dá shrnout do věty – zahynulo při ní hodně lidí.

O úrovni základního školství a výuce historie se nebudu rozepisovat. K tomu se dostanu třeba někdy jindy. Viděl jsem osobně, jak na křižovatce zastavila motorka s chlapíkem, který měl na hlavě německou přilbu se svastikou. Neměl s tím vůbec žádný problém a kromě mě ani nikdo další. Válka je minula.
Jisté je, že Německo má po celé Jižní Americe pořád dobrý zvuk – jako vzor dokonalosti a důkladnosti. Možná je to podvědomé přání mít pořádek i doma, kde často není. Pokud vedle sebe postavíte dva výrobky – jeden bude například český a druhý německý, tak Peruánec sáhne po německém. Když tam postavíte výrobek z USA a německý, tak bude chvíli přemýšlet…

Kdo byli tedy tito lidé, kteří se onoho dne objevili na severu Peru v tomto městečku? Jak ta stará paní řekla, i kdyby tam bydlel samotný Hitler, nikoho by to nezajímalo, protože by ho nikdo z obyčejných lidí nepoznal a nikdo by nevěděl, kdo to vůbec je. Navíc je třeba brát v potaz, že jeho podoba v té době již mohla být změněna (a velmi pravděpodobně byla, minimálně byl bez svého knírku).
Lidé dodnes zde mají často úplně jiné starosti, než my v rozmazlené Evropě. Čas a hodnoty jsou zde trošičku jinde.
Je to šokující?
Kolik takových případů usídlení záhadných německých přistěhovalců tehdy po Jižní Americe bylo? My známe jen ty jednotlivce, ale nebyli to jen oni, byly to celé rodiny a příbuzní – koho vlastně? Dozorců v koncentrácích nebo jiných masových vrahů? Obyčejných nacistů, kteří využívali rozsáhlé sítě německých usedlíků, svoje kontakty z dob ještě před válkou? Nevíme, a obávám se, že už to asi nikdy nezjistíme.

Je také pravda, že ne všichni přistěhovalci se tak ukrývali. Někteří se ochotně dali do služeb tehdejších mocných. Zvlášť otevřené dveře měli Němci u argentinského prezidenta Juana Peróna. Tam mu nejen dopomohli k první proudové stíhačce v Jižní Americe [1], ale dokonce mu slibovali i jaderné zbraně… (viz. projekt Huemul). [2]
Ale i jinde se nacističtí zločinci dali do služeb místních policejních a armádních složek k potlačování opozice.
V Chile, poblíž města Parral, existovala kolonie německých imigrantů, nazvaná Colonia Dignidad, vedená bývalým nacistickým důstojníkem Paulem Schäferem [3]. Fungovala až do 70. let a sloužila k mučení politických vězňů.

Dalším příkladem může být i válečný zločinec Klaus Barbie [4,5], který v roce 1955 využil nacistické tajné sítě, tzv. programu Odessa a utekl před svými pronásledovateli do Bolívie. Zde přijal jméno Altman a navázal spolupráci s dalšími nacistickými uprchlíky. Po převratu v Bolívii v roce 1964 se dostal až do čela společnosti Transmarítima. Po krachu této společnosti v roce 1971 uprchl do Peru, kde však dlouho nevydržel. Poté, co bylo jeho jméno zveřejněno v tisku, uprchl opět do Bolívie. Francie několikrát žádala o jeho vydání, ale vždy z toho sešlo. Tato privilegovaná situace se změnila až s příchodem nové vlády prezidenta Silese Suazeho, který nechal deportovat Barbieho do Francie, chvíli po tom, co byl zatčen za podvod.
Pak je zde Josef Mengele [5], tento sadistický experimentátor, kterého dostihla smrt v Brazílii. Lovec nacistů Simon Wiesenthal a Hermann Langbein pátrali a zjistili z veřejných záznamů, že Mengele po rozvodu uvedl svoji adresu v Buenos Aires [6], [7] . Prostřednictvím oficiálních orgánů západního Německa požádali o vydání. Ze strany Brazílie však přišlo zamítavé stanovisko, protože uprchlík již žil na jiné adrese, než bylo uvedeno v dokumentech.

A tak by se dalo pokračovat po celém kontinentě. A o kolika jiných se ani neví, že vůbec existovali?

Jisté tedy je, že v Jižní Americe existovala síť vybudovaná z původních německých přistěhovalců. Můžeme ji nazývat “krysí stezkou”. Měla dost peněz a výbornou organizaci, která zajišťovala veškerý servis pro uprchlé nacisty. Byl to takový plán B, který byl financován částečně i Třetí říší ještě před výsledným koncem války.
Myslíte, že tímto úkolem taková organizace skončila a rozpustila se? Nebo funguje i dnes? A co případně dělá? Financuje politické figury a vydělává peníze?

Ovšem o pobytu Adolfa Hitlera se spekuluje už dávno. [8] Když se útěk mohl podařit vcelku bez problémů menším krysám, proč by to ta největší z nich nemohla zvládnout taky? Němci jsou dodnes puntičkáři, mají všechno promyšlené, a bez papíru neudělají téměř nic. Že by neexistoval tajný plán, jak dostat vůdce ven z Berlína? Tomu se mi nechce věřit. Vždyť už od bitvy u Kurska jen ustupovali a tak měli celé 2 roky na to, aby se připravili na možný konec.

Také pochyby o Hitlerově smrti panují už velmi dlouho. Těsně po 2. světové válce by takové pochyby působily jako vzpruha různých wehrwolfů a dalších fanatických nacistů, a tak se tato otázka raději neotvírala. Ale 20 let po válce, v roce 1965, byl náhle vystaven zatykač na Adolfa Hitlera, spolu s portréty, jak by v té době vypadal. [9]

O tajemném sídlu Inalco v zapadlé argentinské oblasti Villa la Angostura se rovněž tvrdí, že tam dožil Adolf Hitler [10]. S jeho možnostmi v té době bych v tom neviděl problém. Co je zajímavé je, že Inalco má v perimetru kolem domu vytvořená kontrolní stanoviště se střílnami… Proč asi? Proč v Patagonii? O tomto domě a více o jeho historii napíšu někdy příště, protože je to taky velice zajímavé téma.
Stejnou věc tvrdí například i argentinský spisovatel Abel Basti [11]. Podtrhuje, že během vlády Peróna (1946-1955), Hitler žil na předměstí města Bariloche (Villa la Angostura) pod jménem, které není zcela zřejmé. Nejčastěji padají jména Adolf Schütelmayor nebo Kurt Bruno Kirchner. Ale pravděpodobně jich bylo víc.
Po svržení Peróna v roce 1955, tento požádal paraguayského diktátora Alfredo Stroessnera, aby poskytl azyl Hitlerovi v Paraguayi, kde podle autora Hitler zemřel 5. února 1971. Jeho ostatky byly prý pohřbeny v kryptě starého podzemního bunkru, pod dnešní budovou moderního hotelu.

Ať je to tak či jinak, podle dokumentů, které byly odtajněny americkou FBI, Adolf Hitler mohl přežít druhou světovou válku a uprchnout do Jižní Ameriky ihned po pádu nacistického Německa.
V tomto mohu doporučit skvělý seriál nazvaný “Hon na Hitlera” [12]. Tým vyšetřovatelů, vedený zkušeným veteránem CIA Bobem Baerem [13] a vyšetřovatelem válečných zločinů Johnem Cencichem rozklíčuje nové dokumenty FBI [14]. Tato dvě jména vnášejí do případu zkušenosti z praxe a nový pohled na celou problematiku.
Pokud vás tedy téma zajímá, garantuji, že budete s napětím sledovat každou epizodu. Uvidíte nacistická doupata v Argentině nebo hledání té poslední ponorky, která měla Hitlera na místo přepravit. Uvidíte postoje místních přistěhovalců, kteří dodnes odmítají cokoliv sdělit a reagují podrážděně. Cílem je zjistit, zda notoricky známý diktátor skutečně přežil válku a zorganizoval jedno z nejtajemnějších zmizení novodobých dějin. Budete z toho dostatečně v šoku.
Za sebe, po rozhovorech a vyptávání se místních na téma nacistů a druhé světové války, si myslím, že se mu to podařilo…

Trailer k dokumentu v AJ:

Odkazy:
[1] FMA IAe 33 Pulqui II. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/FMA_IAe_33_Pulqui_II
[2] Projekt Huemul. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Huemul_Project
[3] Paul Schäfer. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Paul_Sch%C3%A4fer
[4] Klaus Barbie. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Klaus_Barbie
[5] Klaus Barbie. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Klaus_Barbie
[6] Josef Mengele. Wikipedia. Online: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Mengele
[7] Josef Mengele. Wikipedia. Online: https://es.wikipedia.org/wiki/Josef_Mengele
[8] Souček, L.: Případ Hitlerových zubů, ponorek, letadel, charakteru a sebevraždy. Ivo Železný, Praha 1992
[9] Kdyby Hitler žil… ZaZ, 19.11.2016. Online: http://zahadyazajimavosti.cz/index.php/historie/866-kdyby-hitler-zil
[10] Jak to bylo s tzv. Hitlerovým domem v Argentině. ZaZ, 28.7.2014. Online: http://zahadyazajimavosti.cz/index.php/historie/500-jak-to-bylo-s-tzv-hitlerovym-domem-v-argentine
[11] Abel Basti: Hitler en Argentina. http://www.hitlerargentina.com.ar/hitlerargentina.html
[12] Hunting Hitler. History Channel. Online http://www.history.com/shows/hunting-hitler
[13] Robert Baer. Wikipedia. Online: https://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Baer
[14] John Cencich. History.com. Online: http://www.history.com/shows/hunting-hitler/cast/dr-john-cencich
[15] Odtajněné dokumenty FBI. Online: https://vault.fbi.gov/adolf-hitler/adolf-hitler-part-01-of-04/view
[16] Stěhule, T.: Pochybnosti ohledně Hitlerovy smrti. Mohl to přežít! 12.05.2018. Online: http://tom-stehule.com/2018/05/12/pochybnosti-ohledne-hitlerovy-smrti-prezil-valku/ 

Čtěte také:
Jak to bylo s nacistickými ponorkami v Argentině. ZaZ, 29.11.2012. Online: http://zahadyazajimavosti.cz/index.php/historie/163-jak-to-bylo-s-nacistickymi-ponorkami-v-argentin
Zemřel Hitler v Argentině? ZaZ, 21.11.2013. Online: http://zahadyazajimavosti.cz/index.php/historie/405-zemrel-hitler-v-argentine